Burja - tradice snoubená s odborností

Primož Lavrenčič oslavil své 43. narozeniny dva dny před mým příjezdem. Jeden z předních vinařů Vipavské doliny je na vrcholu svých sil. Vysazuje nové vinice, učí na vinařské škole, staví nové vinařství. Má dvě malé dcery a milou manželku.

S Primožem jsem se pozval při mé prosincové návštěvě v restauraci Majerija. Jeho vína mě oslovila a tak jsem se rozhodl ho navštívit. Strávil jsem s ním dva a půl dne během kterých jsem si hodně povídali nejen o víně, ale o všem možném, co nás zajímá. Poznal jsme jeho rodinu, politické souputníky, žáky a kamarády.

70 - letá Malvasie

Lavrenčič je tradiční jméno ve Vipavě. Primož začínal vinařit se svým otcem Ervardem a bratem Mitjou, jejich rodinné vinařství se jmenuje Sutor. Ačkoliv Primož se před několika lety vydal svojí vlastní cestou, vinařství jeho bratra a otce dále pokračuje v rodinné tradici.Vinařství si bratři rozdělili na půl – respektive především vinohrady, sic sudy, lis a podobně se poměrně špatně půlí. Primož tak získal několik vinic v okolí vesničky Podraga, kde vyrůstal a kde také sídlí jejich rodiné vinařství. Přikoupil k tomu krásný vinohrad jménem Stranica ve stejné vesnici s parádními mohykány - 70 – letitými rostlinami odrůdy Malvasie.

Další vinice pak obhospodařuje v nedaleké vesnici Ořechovice, kde pěstuje hlavně tradiční a téměř zapomenutou vipavskou odrůdu Zelen. Její výsadku nadále zvětšuje.

Primož hodně dá na tradiční odrůdy – kromě zmíněného Zelenu a Malvasie nemůže v jeho odrůdové skladbě chybět ani další tradiční odrůda Rebula a Ryzlink vlašský. Z červených odrůd pak můžeme najít Pokalcu (Schapettino), Frankovku (kterou v této oblasti pěstuje jen málokdo, ale díky Rakousko-uherské minulosti tu její výsadba má určitou historii). Velmi vyhlášený je pak i jeho Pinot Noir. 

Vinice Golavna s rozšiřující se výsadbou Zelenu

Vinařství nese název Burja - burja je vítr vanoucí od severu z hor, který dosahuje rychlostí hodně přes 100 km/h a zásadním rázem ovlivňuje podobu mikroklimatu ve Vipavské dolině. Dalším zásadním determinantem zdejších vín je podloží složené především z opuky, která dosahuje velmi hluboké mocnosti. Opuka je usazenina prachovitého slínovce, kterou tvoří jílovité a vápenité složky - zbytky mořských hub a mikroorganismů. Takovéto podloží vytváří skvělé podmínky pro pěstování révy.

                                                                                                                                                            

Vína

Primož Lavrenčič a tzv. betonové vejce

Momentálně se můžeme setkat s dvěma řadami - Petit Burja - jeden macerace, přímočaré jednodruhové vína z odrůd Malvasia a Zelen. Dobrý entry level za příjemné peníze. Jak uvádí vinař, hlavním důvodem tohoto způsobu vinifikace je především fakt, že jde o mladé, nově vysazené vinice, které ještě nemají takový potenciál k výrobě větších vín. Vlajkovou lodí je pak Burja Bela - cuveé tři odrůd Malvasia, Rebula a Ryzlink vlašský - následovník tradičního bílého vína z této oblasti s názvem Vipavec. Spontánně kvašené a 8 dní macerované. Na tomto místě je ovšem potřeba uvést, že potom co se hrozny přivezou z vinohradu, jsou uschovány ve velké ledničce. Začátek macerace tak probíhá za nízkých teplot - víno si tak uchovává jemnější ovocnější aromatiku, přičemž tělo vína je poměrně mohutné. Právě v prodeji je ročník 2012 - šťavnaté, tučné víno s tóny exotického ovoce s dlouhým minerálním dozvukem. Opravdu moc pěkný kousek. Chutnal jsem ve sklepě i ročník 2013, který se půjde do prodeje koncem jara - o něco málo tělnaté, ale stejně šťavnaté a minerální jako jeho starší bratr. Primož teď kromě nerezových a dřevěných sudů začíná experimentovat i tzv. betonovými vejci a velmi si je chválí. 

Burja noir je jméno pro čistý Pinot noir. Jediná "nemístní" odrůda, kterou pěstuje. Jeho osobní záležitost a vášeň pro tuto odrůdu. Ochutnal jsem bohužel jen ročník 2011, který na mě byl příliš alkoholický neb si od Pinotu slibuji elegantnější a lehčí projev. Každopádně nehledě na tento ročník, Pinot noir od Primože Lavrenčiče je ve Slovinsku vyhlášený.

Co mě ovšem zaujalo o poznání více je Burja Reddo. Víno, které vstoupí do prodeje až v roce 2016. Další cuveé odkazující na tradiční odrůdy této oblasti - 50 % Pokalce, 30% Frankovka a 20% Refošk. Víno stále zraje ve velkých 1000 a 1500 l sudech. Krásné, ovocité víno z kterého pro mě vystupuje Frankovka, ale taková ta Frankovka, která je spíš Pinotem než Cabernetem, jestli víte co myslím. Něžné, dlouhé, vrstevnaté a velmi sympatické víno. Už se těším až bude na trhu!

Budoucnost

Jak jsem již uvedl Primož je v plné tvůrčí síle. Před nedávném zahájil stavbu nového vinařství. Tří poschoďové gravitační vinařství bude dle jeho vyprávění velká parád. Zatím jsem viděl jen přípravu obrovská jáma vyhloubená ve svahu kopce dává nahlédnout do půdního složení – pásy opuky se táhnou velmi hluboko a dávají nahlédnout do historie vytváření zdejšího podloží. 

Díky přípravě na stavbu vinařství je
si prohlédnout profil zdejšího podloží

Nad budoucím vinařství jsou nově upravené terasy s přípravou na výsadku. Hrozny stačí skutálet z kopce a budou padat přímo mlýnku (obrazně řečeno). Mezi mlýnkem a lisem budou v mezipatře umístěny velké dřevěné nádrže – takže mošt se nikdy nevyhne byť sebemenší maceraci. Prostory vinařství budou umístěny v podzemí a přízemí, v prvním patře se bude nacházet degustační místnost a apartmán pro návštěvy. Na vrhu pak obytná část pro rodinu. Jak říká Primož: „Skvělý způsob jak se zadlužit do konce života:) Přeji mu štěstí. Doufejme, že již brzy budeme moci ochutnat jeho vína v České republice. 

Co jsem zde dělal

Střiháme Zelen s Mitjou

Pstruh v restauraci Podfarovž

Moc jsem se zde nenadřel. Nebylo moc dobré počasí, tak jsem prací strávil jen jeden den. Čistil jsem vinice po stříhání – Réva byla již ostříhaná, zbývalo ostříhat přebytečné šlahouny a vymotat je z drátů. Pěkná práce s výhledem daleko do Vipavské doliny, člověk si u toho pěkné čístí hlavu. Zajímavým zážitkem pak byla krátká zastávka na poli.Restaurace Podfarovž vedená mladým Gregorem Lisjakem rozhodně stojí za návštěvu. Je umístěna na lepená na skálu, který se zvedá z městečka ze severního konce vesničky Vipava a přímo pod jejími okny vytéká z podskály jeden z pramenů řeky Vipavy, která dala jméno celému údolí. Velký důraz na regionální suroviny. Dal jsem jsem si carpaccio ze pstruha s olivovým olejem a granátovým jablkem. Jako hlavní chod velmi chutné filátka ze pstruha s citrónovo-bramborovou kaší – velká lahoda!

Dalším mým zajímavým zážitkem pak bylo návštěva politického mítinku křesťansko-demokratické strany Nová Slovenia. Šlo o setkání podporovatelů této strany na usedlosti kousek od Vipavy. Primošovi se líbí program této strany a stal se jejím příznivcem. Setkání cca 30 lidí bylo velmi příjemné – jedlo se selátko, pilo místní víno a zpíval desetičlený mužský sbor. Přítomni byli tři poslanci této strany v čele s předsedkyní Ludmilou Novak, nejvíce jsem se ovšem pobavil s Matejem Tominem, mladým nadějným politikem, předsedou poslaneckého klubu této strany. Osud křesťanských demokratů ve Slovinsku je podobný jako u nás. Před několika lety se nedostali do sněmovny – strana prošla obnovou a omlazením a teď je opět v zastoupena a slušně se jí daří. Podle mnohých je prý Matej budoucím premiérem Slovinska, tak uvidíme:)