Primož Lavrenčič oslavil své
43. narozeniny dva dny před mým příjezdem. Jeden z předních
vinařů Vipavské doliny je na vrcholu svých sil. Vysazuje nové
vinice, učí na vinařské škole, staví nové vinařství. Má dvě malé dcery a milou manželku.
S Primožem jsem se
pozval při mé prosincové návštěvě v restauraci Majerija. Jeho
vína mě oslovila a tak jsem se rozhodl ho navštívit. Strávil
jsem s ním dva a půl dne během kterých jsem si hodně povídali
nejen o víně, ale o všem možném, co nás zajímá. Poznal jsme
jeho rodinu, politické souputníky, žáky a kamarády.
70 - letá Malvasie |
Lavrenčič je tradiční jméno ve Vipavě. Primož začínal
vinařit se svým otcem
Ervardem
a bratem
Mitjou, jejich rodinné
vinařství se jmenuje Sutor. Ačkoliv Primož se před několika
lety vydal svojí vlastní cestou, vinařství jeho bratra a otce dále
pokračuje v rodinné tradici.Vinařství si
bratři rozdělili na půl – respektive především
vinohrady, sic sudy, lis
a podobně se poměrně špatně půlí. Primož
tak získal několik
vinic v okolí vesničky Podraga, kde vyrůstal a kde také sídlí
jejich rodiné vinařství. Přikoupil k tomu krásný vinohrad
jménem Stranica ve stejné vesnici s parádními mohykány - 70 –
letitými rostlinami odrůdy Malvasie.
Další
vinice pak obhospodařuje v nedaleké vesnici Ořechovice, kde
pěstuje hlavně tradiční a téměř zapomenutou vipavskou odrůdu
Zelen. Její výsadku nadále zvětšuje.
Primož hodně dá na tradiční
odrůdy – kromě zmíněného Zelenu a Malvasie nemůže v jeho
odrůdové skladbě chybět ani další tradiční odrůda Rebula a Ryzlink vlašský. Z
červených odrůd pak můžeme najít Pokalcu (Schapettino),
Frankovku (kterou v této oblasti pěstuje jen málokdo, ale díky
Rakousko-uherské minulosti tu její výsadba má určitou historii).
Velmi vyhlášený
je pak i jeho Pinot Noir.
Vinařství nese název Burja - burja je vítr vanoucí od severu z hor, který dosahuje rychlostí hodně přes 100 km/h a zásadním rázem ovlivňuje podobu mikroklimatu ve Vipavské dolině. Dalším zásadním determinantem zdejších vín je podloží složené především z opuky, která dosahuje velmi hluboké mocnosti. Opuka je usazenina prachovitého slínovce, kterou tvoří jílovité a vápenité složky - zbytky mořských hub a mikroorganismů. Takovéto podloží vytváří skvělé podmínky pro pěstování révy.
Vinice Golavna s rozšiřující se výsadbou Zelenu |
Vinařství nese název Burja - burja je vítr vanoucí od severu z hor, který dosahuje rychlostí hodně přes 100 km/h a zásadním rázem ovlivňuje podobu mikroklimatu ve Vipavské dolině. Dalším zásadním determinantem zdejších vín je podloží složené především z opuky, která dosahuje velmi hluboké mocnosti. Opuka je usazenina prachovitého slínovce, kterou tvoří jílovité a vápenité složky - zbytky mořských hub a mikroorganismů. Takovéto podloží vytváří skvělé podmínky pro pěstování révy.
Vína
Primož Lavrenčič a tzv. betonové vejce |
Burja noir je jméno pro čistý Pinot noir. Jediná "nemístní" odrůda, kterou pěstuje. Jeho osobní záležitost a vášeň pro tuto odrůdu. Ochutnal jsem bohužel jen ročník 2011, který na mě byl příliš alkoholický neb si od Pinotu slibuji elegantnější a lehčí projev. Každopádně nehledě na tento ročník, Pinot noir od Primože Lavrenčiče je ve Slovinsku vyhlášený.
Co mě ovšem zaujalo o poznání více je Burja Reddo. Víno, které vstoupí do prodeje až v roce 2016. Další cuveé odkazující na tradiční odrůdy této oblasti - 50 % Pokalce, 30% Frankovka a 20% Refošk. Víno stále zraje ve velkých 1000 a 1500 l sudech. Krásné, ovocité víno z kterého pro mě vystupuje Frankovka, ale taková ta Frankovka, která je spíš Pinotem než Cabernetem, jestli víte co myslím. Něžné, dlouhé, vrstevnaté a velmi sympatické víno. Už se těším až bude na trhu!
Budoucnost
Jak jsem již uvedl Primož je
v plné tvůrčí síle. Před nedávném zahájil stavbu nového
vinařství. Tří poschoďové gravitační vinařství bude dle
jeho vyprávění velká parád. Zatím jsem viděl jen přípravu
obrovská jáma vyhloubená ve svahu kopce dává nahlédnout do
půdního složení – pásy opuky se táhnou velmi hluboko a dávají
nahlédnout do historie vytváření zdejšího podloží.
Díky přípravě na stavbu vinařství je si prohlédnout profil zdejšího podloží |
Nad
budoucím vinařství jsou nově upravené terasy s přípravou na
výsadku. Hrozny stačí skutálet z kopce a budou padat přímo
mlýnku (obrazně řečeno). Mezi mlýnkem a lisem budou v mezipatře
umístěny velké dřevěné nádrže – takže mošt se nikdy
nevyhne byť sebemenší maceraci. Prostory vinařství budou
umístěny v podzemí a přízemí, v prvním patře se bude nacházet
degustační místnost a apartmán pro návštěvy. Na vrhu pak obytná
část pro rodinu. Jak říká Primož: „Skvělý způsob jak se
zadlužit do konce života:) Přeji mu štěstí. Doufejme, že již
brzy budeme moci ochutnat jeho vína v České republice.
Co
jsem zde dělal
Střiháme Zelen s Mitjou |
![]() |
Pstruh v restauraci Podfarovž |
Moc jsem se zde nenadřel. Nebylo moc dobré počasí, tak jsem prací
strávil jen jeden den. Čistil jsem vinice po stříhání – Réva
byla již ostříhaná, zbývalo ostříhat přebytečné šlahouny a
vymotat je z drátů. Pěkná práce s výhledem daleko do Vipavské
doliny, člověk si u toho pěkné čístí hlavu. Zajímavým
zážitkem pak byla krátká zastávka na poli.Restaurace Podfarovž vedená mladým
Gregorem Lisjakem rozhodně stojí za návštěvu. Je umístěna na
lepená na skálu, který se zvedá z městečka ze severního konce
vesničky Vipava a přímo pod jejími okny vytéká z podskály
jeden z pramenů řeky Vipavy, která dala jméno celému údolí.
Velký důraz na regionální suroviny. Dal jsem jsem si carpaccio ze
pstruha s olivovým olejem a granátovým jablkem. Jako hlavní chod
velmi chutné filátka ze pstruha s citrónovo-bramborovou kaší –
velká lahoda!
Dalším mým zajímavým zážitkem pak bylo návštěva politického
mítinku křesťansko-demokratické strany Nová Slovenia. Šlo o
setkání podporovatelů této strany na usedlosti kousek od Vipavy.
Primošovi se líbí program této strany a stal se jejím
příznivcem. Setkání cca 30 lidí bylo velmi příjemné – jedlo
se selátko, pilo místní víno a zpíval desetičlený mužský
sbor. Přítomni byli tři poslanci této strany v čele
s předsedkyní Ludmilou Novak, nejvíce jsem se ovšem pobavil s
Matejem Tominem, mladým nadějným politikem, předsedou
poslaneckého klubu této strany. Osud křesťanských demokratů ve
Slovinsku je podobný jako u nás. Před několika lety se nedostali
do sněmovny – strana prošla obnovou a omlazením a teď je opět
v zastoupena a slušně se jí daří. Podle mnohých je prý Matej
budoucím premiérem Slovinska, tak uvidíme:)